Mám takovou úchylku. Líbí se mi ženské rty. A to opravdu ne proto, abych je mohl často, dlouhodobě a opakovaně zblízka zkoumat. Prostě se mi líbí. Rád se na ně dívám a rád pozoruji jejich pohyby. Dokonce jsem možná vymyslel pro tu svoji úchylku i odborný název. Kinetický retař.
Někdy přemýšlím, kudy povede další rozvoj civilizace a inteligence. Jestli si jako lidský druh uchováme přírodní základy emocí a instinktů, anebo jestli náš další rozvoj povede jenom cestou rozumu, znalostí a inteligence.
Jsme na prahu nejvýznamnějšího objevu v dějinách lidstva. Vědecky stále diskutovaná otázka, zda ve vesmíru existují jiné dimenze, než ta ve které žijeme, byla vyřešena. A pokud se původnímu "stvořiteli vesmíru" více dimenzí nepodařilo vytvořit, naše civilizace to dokázala. Vytvořili jsme novou dimenzi života, zatím ji nazýváme "on-line".
Kde kdo získává evropské dotace, a já pořád žiju tak mizerně. Chtěl bych také dostat dotaci na svůj život. Začal jsem vážně přemýšlet, jak to udělat.
Jako každé ráno, jel jsem i včera do zaměstnání městskou hromadnou dopravou. Většina mých spolucestujících se teprve cestou probouzela do nového dne. Ne však všichni. Náhle jsem zaregistroval podivný zvuk, který ke každodenní cestě jaksi nepatřil. Š!D!SSS... Š!D!SSS... Š!D!SSS... V první chvíli to vypadalo jako závada na vozidle. Ale ne. Na...
Milý čtenáři, možná i ty patříš do velké skupiny Čechů, kteří vstávají i uléhají s panickým strachem z budoucnosti. Před očima ti stále tančí otázka: Co se stane, když...