Čím více, tím méně

Náš život určují emoce. Dokonce i myšlenky vznikají v naší hlavě na základě toho, jak se cítíme, co a jak prožíváme. A na směrování našeho života mají zásadní vliv dvě emoce: láska a strach. Téměř vždycky se rozhodujeme na základě toho, jak zrovna pociťujeme lásku nebo strach. Jak jsme naplněni těmito dvěma emocemi. Co v našem vnímání, v naší duši převažuje...
Málokdo si uvědomuje a připouští, že naše životní radost a štěstí souvisí s tím, jakou duchovní potravu polykáme. Čím zaplňujeme náš vnitřní svět. A čím víc v něm máme strachu, tím méně se do něj vejde lásky. A naopak.
Už od zrodu člověka všechna mystická hnutí a náboženství pracují s těmito dvěma emocemi. Nám zřejmě nejbližší náboženství, křesťanství, má ve svém štítu lásku. Tu všeobecnou, nejenom k nějaké osobě, k Bohu, ale především ke všem lidem okolo nás. V několika obdobích se i v křesťanství uplatňoval strach, ale to bylo většinou dílo fanatických pomatenců. Ve svém jádru je křesťanství založeno na lásce - jako vnitřní obraně před strachem. Ovšem existují i jiná náboženství, jejichž hlavní myšlenkou je právě strach a bezmezná poslušnost.
Ale k naší smůle žijeme dnes v moderní, poměrně bohaté civilizaci. A ta vyrábí různé strachy jako na běžícím páse. Bojíme se, že můžeme snadno přijít o úctu a lásku našich nejbližších. Bojíme se, že se můžeme snadno propadnout do existenční nejistoty a budeme muset čelit dluhům, hladu a životu na okraji společnosti. Bojíme se stovek nemocí, které na nás bezpochyby číhají už kdesi za rohem. Bojíme se živelních pohrom, které vídáme denně ve zpravodajství televize i na internetu. Bojíme se kriminality, podvodů a pomluv. Bojíme se, bojíme se, bojíme se...
A ani nám nepřijde na mysl, že pravěký člověk, žijící někde v jeskyni, musel čelit ještě větším a reálnějším nebezpečím než my. A neměl z nich hrůzu, bral je jako součást života, jako něco, co když přijde, bude s tím bojovat nebo to bude muset přijmout a zařídit se podle toho. A možná byl často šťastnější než my...
Víte co? Naplňujte svůj život láskou, soucitem a pomocí ostatním. Každý den znovu a znovu. Možná pak ve vašem životě nezbude skoro žádné místo na strach. A třeba i to malé zbývající místo zaplní štěstí...