Hledači

     Řekl bych, že lidé se dají rozdělit, kromě mnoha jiných způsobů dělení, na dvě kategorie. Na hledače a ty, kteří většinou nic nehledají. Alespoň já se svojí manželkou to tak máme rozděleno. Já zastávám názor, že každá věc v domácnosti má mít svoje místo a tam pokud možno trvale setrvávat. Moji ženu by naopak zřejmě dost znervózňovalo, kdyby všechno, co zrovna potřebuje, hned našla.

Já například kdybych nenašel svoji peněženku ve své osobní kabele nebo v kapse bundy, vím, že hned musím zablokovat svoje platební karty a co nejdřív požádat o vystavení kopií svých dokladů.

Ukládání všech věcí na jejich místo může vypadat jako přehnaný pedantizmus. Já to však považuji za velice praktické. Ušetřím totiž spoustu času, oproti tomu kdybych každý druhý den dobře půl hodiny hledal pravděpodobně už vybitý mobil v obýváku, v kuchyni, v ložnici, v koupelně, na WC, v kapsách všech bund a kalhot, ve všech nákupních taškách a kabelkách, a potom ještě šel prohledat auto, kterým jsem před hodinou přijel domů.

Možná se vám zdá tenhle problém hledačství jako prkotina, kterou nestojí za to se příliš zabývat. Dobře. Převeďme si to ale do množiny velkých čísel. Až tam se často ukáže skutečná velikost malého problému.

Dejme tomu, že takový hledač stráví každý den minimálně půlhodinu hledáním peněženky, klíčů, mobilního telefonu, brýlí, dokladů, důležitých účtenek, papírů a faktur, a kdoví čeho ještě. To se sice nezdá tak zlé. Jenomže zdatný hledač tohle dělá zcela pravidelně každý den. A půlhodina krát 365 dnů v roce, to je dobrých 180 hodin. To je stejné, jako kdyby hledač chodil každý rok celý jeden měsíc do zaměstnání navíc. Tenhle volný čas by se dal určitě strávit nějak příjemněji.

Ale všiml jsem si také, že hledači mají vždycky velkou radost, když něco najdou. Vyplaví se jim zřejmě hormon štěstí. A jak to už v životě lidí chodí, čím víc něčeho máte, tím toužíte mít toho ještě víc. Aha …

Co když hledači zakládají svoje věci neznámo kam záměrně? Aby potom měli radost, když je najdou. Vidíte, tohle mě napadlo až teď. Inu, člověk se celý život učí ...